úterý 28. září 2010

Kapky deště

Dne 26.9.2010 pršelo, ale voda byla ještě teplá.




http://www.youtube.com/watch?v=0scQXq8u3eM

úterý 21. září 2010

Běh - 8 km - Benešov u Semil

Tak který člen K.O. by se se mnou zúčastnil krosového běhu v Benešově u Semil 2.10. odpoledne?
http://www.benesovusemil.cz/redakce/index.php?clanek=37812&lanG=cs&xuser=&slozka=37811

pondělí 20. září 2010

Říjnové závody

Tak jak jsem slíbil na páteční schůzi, zasílám odkaz na dva říjnové závody, kterých bychom se mohli zúčastnit.

10.10.2010 Drozdův lesní běh

28.10.2010 Železnický kros

pondělí 13. září 2010

Hon na Endorfiny, aneb lesk a bída pražské desítky


Z názvu by se mohlo zdát, že půjde o hodnocení pražských pivovaru, bohužel zklamu vás. Jedná se o bohapusté hodnocení mého zmateného nočního pobíhání Prahou.
Očekávání mé i předsedy bylo obrovské. O čemž svědčí i naše společná sázka o případné překonání klubového rekordu. Z nízkého kurzu sázky bylo znát, že mi předseda hodně věří (dík za důvěru).
Já osobně, vzhledem k minimálním tréninkovým dávkám, počítal spíše s časem okolo 45 minut a tajně věřil, že při dobré konstalaci hvězd to dám za 43 minut. Tomu i odpovídala zvolená taktika. Chtěl jsem využít opatření, které nám připravili pořadatele závodu, zúžené koridory v průběhu celé trati. Vzhledem k nízkému číslu jsem zamýšlel, že odstartuji z první řady a ihned roztáhnu ruce. Dav, který se za mnou vytvoří mě ponese a já nikoho nepustím před sebe. Prostě zvítězím stylem start – cíl.
Bohužel hned první ránu do týla mé taktiky mi zasadili samotní pořadatele. Kluci černí, z protekce, nebo já nevím proč, již na startu získali náskok minimálně tři metry (samostatný startovací koridor je dle mého názoru diskriminace, nás nastupující generace). A uznejte sami, na desítce už není čas kde tyto tři metry doběhnout.
Rozhodl jsem se tedy, že se začnu věnovat sběru Endorfinu (má náhradní strategie). Dle předsedy (který o tom pokaždé píše) to musí být něco úžasného a jak jsem pochopil, dá se to potkat u cesty, když člověk běží. V mé představivosti to zabralo stejné místo jako, když dřív lovili Mirek Dušín a spol. různé bobříky.

První kilometr (odhadem, neboť jsem vzhledem k tlačenici a neustále snaze o kontrolu, zda běžím po svých, nebo již cizích nohách, kilometrovník nezahlédl) – nikde žádný Endorfin.

Druhý kilometr – opět nikde žádný Endorfin (naštěstí už bylo po 1. obrátce o 360 stupňů a pole se roztáhlo, takže bylo vidět na kilometrovníky)

Třetí kilometr – místo Endorfinu průběh opět startem a první kontakt s reálným časem 13:30. Kilometr za 4:30, žádná sláva

Čtvrtý kilometr – Endorfine jsi tu?

Pátý kilometr – přeběh Čechova mostu a krásný pohled na noční Prahu

Šestý kilometr – otočka pod Štefánikovým mostem (druhá o 360 stupňů). Místo Endorfína lehká krize při výběhu do mírného táhlého stoupání na Štefánikuv most (je vidět, že trénink chybí).

Sedmý kilometr – úžasná noční Praha s Malou Stranou a hradem v pozadí

Osmý kilometr – hele Endorfini s kytarou a bubny (ne to byla jen kapela, zase nic:()

Osmý a půltý km – že by první endorfin? Z úst malého chlapce (asi 8 let) se ozvalo obdivné „Hele 74“. Hlavou mi blesklo, to mluví o mě, to musí být ten Endorfin. Nebyl.

Devátý kilometr – to byl určitě Endorfín (a nebyl sám). Z davu „dvou“ dívek se ozvalo opět obdivně: „Ty kluci jsou fakt dobrý“. Určitě to bylo směrováno na mě, jen zapomněli ještě skandovat: „Pokladníku jeď!!!“.

Desátý kilometr – můj plánovaný drtivý finiš na poslední pětistovce se neuskutečnil. Dílem z frustrace, že nemám ani jednoho Endorfina, dílem z nulové motivace, kterou mi sebrali pořadatelé. Při průběhu okolo cíle (asi 600 m do cíle) jsem zaslechl vyhlašování stupňů vítězů. Uznejte sami, když vám takto nepokrytě a nevhodně v průběhu závodu někdo řekne, že už nemůžete být první, vezme vám to vítr z plachet.

Takže předsedo gratuluji, pivo je tvé. Můj zase čas 45:17, což je pro mě zklamání. Jinak Praha noční je krásná a úchvatná. Já jsem si zaběhl desítku v klidném a vyrovnaném tempu a vrátil jsem se na oslavu narozenin, z které jsem byl vytržen (kus grilované krůty na mě ještě zbilo a asi litránek červeného).
A ještě jeden závěr: Endorfini mě nemají rádi!
Pokladník

středa 8. září 2010

Zahájení otužilecké sezóny 2010-2011

V neděli 5.9.2010 jsme zahájili v hojném počtu již další otužileckou sezónu. Otužilcům se podařilo přesvědčit běžce Marmotu, aby vyzkoušel i zimní plavání, a dokonce se zúčastnila i jedna příznivkyně klubu.   Doufám, že nám všem  nadšení pro plavání vydrží i během listopadových plískanic a lednových mrazů.