Sportovní dovolená v Harrachove

Po dvoudennim jezdeni na kolech v Krkonosich a Jizerských horách celkem 112 km jsme jako odpovědní členové K.O vyrazili třetí den běhat. Tradičně jsme vyběhli na Čertovu horu tentokrát po cyklotrase pokračoval na Ručičky a seběhli do Harrachova. 15,6 km v náročném terénu se doufám bude v Jizerkách hodit. Milan a Věra

10 lužických 700

V neděli 16.8.2015 jsem se zúčastnil druhé etapy ultramaratonského běhu 10 lužických 700. Startovalo se v Radvanci už v 7:00. Na start jsem přijel se zpožděním a tak jsem měl na registraci a ostatní předmaratonské rituály jenom 20 minut. Než jsem se probral, už se startovalo. Obdivoval jsem morálku běžců, kteří zvládli za vysokých teplot v sobotu uběhnout 66 km, vystoupat na šest 700  a další den se postavit na start už "jenom" maratonu. V neděli bylo naštěstí o něco chladněji. Postupně jsme vyběhli na vrch Bouřný, Velký buk a Malý buk. Běžců bylo jenom cca 40-50, ale kupodivu jsem skoro nikdy neběžel sám. Výběhy i seběhy byly technicky náročné. Dával jsem velký pozor, abych se někde nerozbil. To se mi podařilo až na úplné rovině na 25. km. Ležel jsem v prachu omráčen úderem, koleno se zdálo nepohyblivé a já se pomalu smiřoval s tím, že běh tentokrát nedokončím. Až smějící se turisté me přiměli "vyskočit" a zkusit to rozběhnout. Kupodivu to šlo. Na 35. km na mne přišla maratonská krize a zároveň se před námi vztyčila poslední 700ka - Klíč. Výběh, ale hlavně seběh stály za to. Na 40. km jsem si ještě oddechl pár minut na šraňkách, když jsem čekal na průjezd vlaku. Na závěrečné 3 km se ke mě připojila Mova a dopravodila mne na kole do cíle. Byl to asi můj nejnáročnější, ale zároveň nejhezčí maraton. Převýšení bylo 1100 m. Cílový čas 5:29:51. 

Letní plavání v Labi

Sotva začal srpen, KO se pozvolna začalo připravovat na další sezonu. Dnes dálkovou plavbou v líném toku Labe. Trať jako obvykle cca 800 metrů - od mostu u kempu, po proudu až ke kanoistice. Letos se zúčastnila úplně poprvé Jitka, Předseda a Bretoněc již asi potřetí. 

 Mova dokumentovala, Jana hlídala malého Š a psa.

 Nejprve bylo nutné dojít k výchozímu bodu.

 Rybáři odklidili udice, Předseda nesundal boty, neboť se obával špíny v řece, Jitka odevzdala Uršulu a boty Mově a opatrně vstoupili do řeky.

 A už bojují s proudem.

 Mova zatím bojovala s Uršulou, která se ani za pamlsek nechtěla vzdálit od místa, kde jí zmizela panička. Nakonec ji Jana musela nést, protože Mova nemá zkušenosti se psy.

 Návrat po břehu s malým Š a zarputilým psem byl tak pomalý, že jsme na plavce čekali jen chvilku. Plavba trvala cca 21 minut.

 A už se objevila rychlá Jitka a za ní oba muži. Cestou museli plavci 2x uhýbat lodi, jednou dokonce Králi Jiřímu a pak překonávat obrovské vlny.

 Odpočinek na kanoistice. Plavci byli možná prochladlí, teplota vody v posledních nocích trochu klesla.

 Stateční členové KO - všichni, i zpočátku váhavý Předseda, byli nakonec spokojení.